No vidíš Péťo...a stejně ses nepoučil...a zas se musíš trápit, závidět a nasírat - až do sytosti...předevčírem na Černý to tam bylo - lítalo to jak z partesu...teda ne všem, třeba já jsem dvakrát nepřeletěl Rýchory...nejspíš mě chybí to pravé srdce přeletáře a představu vyhnití v nehostinné pustině vždy a rád vyměním za přistání u rušné silnice nebo útulné hospůdky, kde hladem a fyzickým vyčerpáním rozhodně strádat nebudu...poprvé pro mě ochotně a sám od sebe zajel Vojtík, který, ač na smrt nemocen nepřestával z okna své chaloupky sledovat dění v oblacích a jel se mrknout na toho chudáka, co se celou věčnost mordoval ve dvou stovkách nad zemí...a podruhé jsem vychytrale sednul u Marka a svezl se s jeho bráchou k autu...včera zas fungoval Kozákov...chvílema až moc...a jak víme, čeho je moc, toho je příliš...takže v nejlepším přestali všichni, co se mají rádi a navzájem si blahopřáli k tomuto rozhodnutí, když viděli jak se Vašík na novém testovaném křidélku hóódně pracně probíjí v sílícím větru před kopec, kde si nedřív stojíce na místě hrál na pumpičku, aby se pak na zpátečku trefoval někam dolů mezi stromy...brrr...myslím, že za to může ten japonskej mrak, co se najednou přihnal...určitě to byl on, říkali to i v televizi...když jsem to zabalil, po vzoru ostatních a odmázl to na Záboří na smažáka, začalo to vadnout a k večeru si ještě určitě někdo ve vzduchu pěkně užil... |