nevšední důvod letu

Obrátila se na mne kamarádka s požadavkem, tedy přáním, splnit své babičce přání být rozptýlená nad Krkonošema. Naložil jsem kamarádku a po různých náznacích kdy se věci děli jakoby náhodou jsem odstartoval. První let sice byl nad kopec a dokázali jsme vytočit slabé stoupání ale k rozprášení babičky nedošlo. Po přistání jsme začali nad věcmi kolem dějícími se jakoby náhodou trochu více přemýšlet.

Vymysleli jsme co řeknem, jak babičku a kde rozprášíme a taky jsme se tak přichystali.

Babička v obálce, my v sedačkách, na zastíněném kopci jsme dolétli do vybraného prostoru a za stálého klesání pronesli domluvené obřadní projevy, babičku rozptýlili ale na obalu přece jen prach zůstal. Rozhodli jsme se tedy vypustit rozložitelný sáček do vzduchu a v té chvíli jsme my i sáček, začli stoupat vzhůru. Sáček rychleji, my pomaleji ale 200m nad Černou horou nám zmizel s dohledu v přímém kurzu rovnou do mraku.

Tak babička odešla, věci se přestali dít jakoby náhodou a věci které nefungovali bez vysvětlení opět začli plnit svou službu.

V pořádku jsme pak hodinu létali, a povídali o babičce a horách, létání a tak...

Někdy se věci kolem nedějí jen tak náhodou. Je třeba nad vším trochu přemýšlet.

hezké prázdniny.

Mireček