Některé Tandem lety Mirečka 2019

Ahoj pasažéři, piloti, i ostatní co jen koukáte na stránky nebo na hadry na obloze.

Rok 2020 již začal a opět počasím, které není zcela běžné pro lednové ani únorové období. Sněhu minimálně a pouze ve vyšších polohách.Večery jsou ještě dlouhé ale opravdu ne tak zcela zimní.

Proto není třeba obouvat běžky a jít s čelovkou do noční stopy, ale je možnost ohlédnout se ještě zpátky na sezonu 2019 a létání na Černé Hoře.

Mireček a jeho tandemové lety v r. 2019:

FAI trojúhelník

Jste -li omezeni dobou, kterou na pasažéra máte, musíte se včas vrátit a přistát tam, kde na Vás čekají. Proto v sezonách, kdy je letového počasí málo, máme lety kratší, v sezonách kdy je letového počasí dost a není třeba létat zástup čekajících osob, je pak možno letět dál. Osobně se mi nedařilo trefit do počasí v roce 2019 dost dlouho a tak jsem měl většinou několik dlouhých letů na odpoledne. Proto bodově nejhodnotnější let na Černé Hoře v roce 2019 byl kolem 1,5 hodiny a až 29.června. Přesto jsme viděli kopec z větší dálky a dokonce jsme museli točit abychom v pořádku dosáhli přistání.

Samozřejmě že šlo o let s mladou paní, a letělo se mi s ní moc hezky. Hned po startu jsme se rychle zvedli do 1700m a tak jsem vzhledem k času na nic nečekal a vyrazil do předpolí, kde vzhledem k nízkým základnám oblačnosti, byla větší možnost  letu než na horách. Hned jsme klouzli pohodlně až pod Bolkov a tam zachytili slabé stoupání a postupně až v 1800m nad fotbálkem ve Fořtu jsme se rozhodli vydat kolem nudy pláže v campu v Čisté a zpátky ke kopci. Nikdo ale nahatej na pláži nebyl a tak jsme se klouzli k nákladní lanovce v Černém dole. Zase stoupáček a přistání na dokluz, trochu plácání kolem kopce a jakmile bylo auto s dětma na přistání - letíme domů a pro fotografy. Klasická fotečka v náručí a mávám odjíždějícím s tím, že si snad letos ještě pěkně zalítám...

https://www.xcontest.org/2019/cesko/prelety/detail:MirecekF8/29.06.2019/12:27

Velikonoční Slovinsko na Tandemu

Nejhezčí jarní let jsem tak letěl ve Slovinsku na Lijaku o Velikonocích.

Za necelé 3 hodiny s malými dostupy (max 1561m)jsme s Klárkou dolétli na antény na Nanosu a letěli zpátky do Vipavy. Točené pivko nám zpříjemnilo chvíle čekání na svoz a ještě umocnilo dosažený výkon který v podmínkách toho dne nebyl tak zcela "zadarmo" i když lety v této lokalitě často nazývám "stupidní hřebenovkou".

Po startu jsem podle dohody s ostatními čekal u startu na ostatní a pak jsme se vydali k "hradu" u rogalistické rampy. Potud byl postup velmi snadný.

Za ostrohem na Ajdovčinu se však svah nalézal v závětří ve vyšších polohách vanoucího západního větru a tak se nedalo "lepit na svah" ale bylo třeba odskočit do předpolí nad mýtiny kde jsme ulovili slabou bublinku dávající rozbitých 1m/s a postupně kampaktnější až 1,5m. Bublinka sice v 1400m slábla ale pokračovala snesena naším směrem k hřebenu na Kovk. Zhruba na úrovni letiště jsme z nuly v bublince vlétli rovnou do 2m/s klesání a nezbylo tak nic jiného než se vydat na přeskok přes údolí. Maximální rychlostí jsem přelétl i vesničku Čohi kde jsem z jejích střech v 150m nad terénem posbíral bublinky a přešel tak z dvoumetrového klesání do stoupání, které nás s jistotou dostalo až nad skalní stěny do maximální výšky toho dne 1561m.

Doskočil jsem ke Kovku , přitočil znovu na 1500 a pokračoval přes údolí na Vipavu. U Gradišče pri Vipavě jsme cca v 50m AGL po několika minutách boje o udržení zachytili spolu s kroužícími ptáky stoupání 1 -1,2m/s a s ním se posunuli na jižní stranu hřebene. Letem po jeho úbočí jsme se postupně zvedli až do 1000m AMSL (nad mořem) a mohli pokračovat v závěrečném přiblížení k anténám na Nanosu. Pohled na údolí a město Postojna jsme vychutnávali chvíli znovu z 1500m (AMSL) ale den se chýlil a po rozjetí zipu na bundě mi byla zima, tak jsme vyrazili zpátky na západ. U Vipavy jsem ještě vytočil stoupání do 1250m a pokračovali ke Kovku. Zachycení nad Budajne, dávalo tušit že by se dalo vybojovat dosažení Kovku ale foukalo mi neustále do bundy i když mne Klárka chránila svým tělem (nic jiného jí nezbývalo když byla pasažér)byla mi zima. Pak jsem jí ukázal přistávačku a Pizzerii a bylo rozhodnuto jít na zem. 

  Hezkej let, ketrej mi dal zažít pocit, že ne vše je "zadarmo" a přesto je to krásný - umocnilo že z naší partičky toho dne Antén dosáhl po nás pouze Honza a ostatní zůstali u prvního přeskoku. 

https://www.xcontest.org/2019/cesko/prelety/detail:MirecekF8/21.04.2019/10:41

Cenný let není jen výší dosažených bodů

Další velmi cenný let na Černé Hoře zařídila změna počasí (20.7.) a neschopnost některých pasažérů rychle dojet po zavolání na Černou Horu. Tak se stalo, že jsem po odletění dvou kratších letů byl na kopci sám a čekal na svoji Evičku, ketrá běhala po hřebenech. Ukecat ji k letu nedalo žádnou práci a než vylezla na kopec od Kolínské, stačil jsem prodat několik permic a zkontrolovat papíry několika pilotů. Pak jsme se oblékli a šli do vzduchu, jako před 22lety při svojí svatbě.

Jsme sehraná posádka, takže nás nepřekvapilo, že jsme se po startu 10 minut sotva udrželi na stejné výšce. Pak jsme ale na západním hřebínku ustředili nejprve metrové stoupání, které postupně zesílilo až na 2.2m/s a dalo nám poprvé se ten den zvednout nad 2000m (AMSL). Dali jsme si pusu, jablko a přeskok přes první údolí k Lánovskému lomu. Další 2km jsme dotáčeli nad Jelením Vrchem a pokračovali do Dolního Dvora. Tam se nedařilo jak jsem chtěl, ale ptáci kroužící u Lánova nás přesvědčili posunout se na jih a zachytit tak krásné stoupání, které jsme spolu s Větroni dotočili až do 2100m a rozhodovali se co s touto výškou. Snos svědčil o JZ proudění a to by mohl být hezký hřeben mezi Klínovými boudami a Lyžařskou Boudou. A protože tam Evička nestačila ten den dojít, bylo rozhodnuto letět na hory. Bohužel se nepodařilo přeletět na Klínovky a musel jsem vzít za vděk soupáním hned u Zadních Renerovek. Ten nás vytáhnul až nad Lišku k Richtrovkám do 2000m. V tuto chvíli však převládla rodičovská zodpovědnost nad chutí někam dolétnout a po krátké poradě, jsme s Evičkou zamířili místo se stoupákem ke Sněžce, směrem k Černé Hoře, kde jsme měli auto a povinnost dojet s ním cestou z kopce pro děti. Litoval jsem chvilku, protože jsem byl opravdu vděčný podmínkám a okolnostem, že mi dal tak krásný let zrovna s člověkem mi nejbližším.

Rychle jsme pak "shnili" k Lesní Boudě, kde jsme hezky přistáli a ještě měli milé obecenstvo s pitím. Let tak měl mnoho pozitiv a to že jsme neletěli dýl, nebo neuzavřeli FAJKU (FAI trojůhelník - přeletová disciplína s nejvyšším hodnocením) bylo nahrazeno společnými chvílemi chůzí po námi milovaných horách. Musím ještě poděkovat děvčatům na Kolínské Boudě, že mi nechali tandem u nich a na Černou horu jsem tak šlapal s Evičkou "na lehko".

https://www.xcontest.org/2019/cesko/prelety/detail:MirecekF8/20.07.2019/13:06

Tak snad se letos, v roce 2020 ještě něco podaří! Těšíme se na Vás celá partička.

A ještě pro ty, kteří mají rádi tandemový let s písničkou a již ho nenajdou na těchto stránkách u tandemových letů, protože byl nahrazen novějším filmem, uvádím zde link na youtube, kde je ke shlédnutí:

video - Tandem s písničkou na Černé Hoře